„Většinou jsou příznaky ADHD patrné okolo čtvrtého až šestého
roku věku, kdy děti začnou navštěvovat základní školu. Tam jsou totiž
vlastně poprvé vystaveny určitému pevnému řádu, kterému se však
nedokážou, především v oblasti udržení pozornosti, přizpůsobit a
nerušit tak ostatní spolužáky,“ pokračuje MUDr. Martin Jan Stránský.
Některé děti jsou jen nepozorné, jejich známky jsou někdy skvělé a jindy
hrozné. Stále něco nemají a unikají jim důležité informace. Jiné se
vrtí na židli, lezou po lavicích, doplňují výklad učitele svými
poznámkami a pro pedagogy jsou rušivým elementem. Další jsou zbrklé,
neumí se ovládat, snadno nechají vyprovokovat i maličkostmi a dostávají
se do konfliktů s vrstevníky i učiteli a dalšími autoritami.
Lamentování, tresty a tvrdá kázeň však nejsou správnými cestami, jak
docílit, aby děti s ADHD byly „lepší“, učili se a abyste na
třídních schůzkách nebyli ti, k nimž chodí učitelé výhradně
s informacemi, co to vaše kvítko zase provedlo. „U dětí s ADHD je
nejdůležitější, aby žily v pevném denním řádu, ve kterém jsou úkoly
a aktivity rozporcované do kratších a menších částí. Neměly by v něm
chybět jasné odměny a dostatek fyzické aktivity, hlavně po škole. Další
možností je farmakoléčba, kterou lze nastavit podle potřeb každého
dítěte,“ konstatuje MUDr. Stránský. „Děti jsou pak klidnější, ve
škole se lépe soustředí, méně vyrušují a často získají i konečně
vytoužené kamarády. Mnoho dětí s ADHD myslí a také se chová jinak, než
by chtělo. Prostě to ale nedokážou zastavit. Je tedy logické, že pokud se
najednou cítí jinak a je kolem nich méně problémů, cítí se
spokojenější a sebevědomější,“ uvádí MUDr. Martin Jan Stránský.
Spolupráce s odborníkem v případě ADHD je nezbytná. Je důležité
vyloučit, že jde o jiná onemocnění, která mohou mít podobné symptomy,
jako například jiné psychiatrické či dokonce subtilní poruchy s řečí
nebo čtením. „Navíc dnes víme, že ADHD s člověkem zůstane celý
život, její projevy se postupem času ale mění. Je zajímavé, že alespoň
polovina dětí s ADHD má – většinou se to zjistí až zpětně –
jednoho rodiče, který trpěl či trpí ADHD,“ podotýká MUDr. Martin Jan
Stránský. Web
spokojené děti
Dítě s ADHD